Brněnský Detroit jménem Gorila Garage

Některé garáže opravují auta. Jiné tvoří legendy.

Za nenápadnými vraty brněnské Gorila Garage se nepíše obyčejný servisní příběh. Tady se mezi vůní benzínu, zvukem flexy a burácením osmiválců rodí druhé životy amerických ikon. Na dvoře stojí Mustangy, Chevrolety, Dodge i zapomenuté projekty čekající na vzkříšení. Někdo vidí jen hromadu šrotu. Ti zasvěcení vidí budoucí legendy.

Majitel Gorila Garage Pavel Hybner patří k lidem, kteří americká auta nežijí jen za volantem — mají je pod kůží. Láska k muscle cars, poctivému řemeslu a syrové americké technice je v každém koutě jeho dílny. A právě o tom je i náš rozhovor — o vášni, která se mění v životní styl, o renovacích, které jsou spíš záchrannou misí, a o místě, kde se z rezavých vraků znovu stávají silniční bestie.

Jak vznikla Gorila Garage? Co obnáší vdechnout nový život americkým klasikám? Co se skrývá na dvoře plném plechových pokladů? A proč mají osmiválce duši?

Pojďte s námi nahlédnout do světa, kde platí jediné pravidlo: Built, not bought.
Do dílny, kde chrom žije, motory vyprávějí a americká ocel nikdy neumírá.

Pavle, děkuji za pozvání do gorilího doupěte a rovnou se tě zeptám. Kde si se poprvé dostal k amerikám. A proč zrovna ameriky, čím tě zaujaly?

Americké auta se mi líbili už dříve, ale naplno láska k americkému železu propukla při mé návštěvě spojených států v květnu 2019. Následovalo hledání v inzerátech, načež někdy v srpnu téhož roku jsme vyrazili na ohlídku prvního auta. Znáš to, nakonec jsme stejně koupili úplně něco jiného, než na co jsme se přijeli podívat :-)

Jasně, klasika :-) No a jaké teda bylo tvoje první americké auto?

Mojí úplně první plečkou byl Chevy Pickup 1957, kterej je pochopitelně rozebranej doteď (smích).

Když se tak dívám kolem sebe po place, je mi jasný, že obliba amerických pickupů ti zůstala dodnes, se kterým nejradši jezdíš ;-)

No tak asi s tahačem. Určitě s tahačem.

A proč zrovna s ním?

Nevím, asi proto, že je v něm všechno jinak. Nikdy jsem kamionem nejezdil, ale klasický americký kamion s dlouhým čumákem (anglicky long-nose conventional) je prostě sen každého normálního malého kluka. Takže splněnej dětskej sen. A taky všude, kde s ním přijedeme, budí asi největší pozornost ze všech našich aut.

Chápu, taky nejraději jezdím s tím, co lidem dělá největší radost, i když je to starý krám a jezdí se s ním ze všech nejhůř (smích)

Tak to pozor, ono to není zas tak starý auto, má jenom čtyřicet pět let. Má stejný rok výroby jako já a pořád je to vitální kus, stejně jako já! (všeobecný smích, včetně přítomné manželky)

Když už se Markéta ozvala, nemohu se nezeptat, jak tuhle tvoji práci a koníček v jednom vnímá tvoje rodina a hlavně manželka. Už si taky pořídila nějaký americký pekáč a jezdí s tebou po srazech?

Hmmm, první rok to bylo na rozvod, ale zvykla si. Po pár prvních autech si zvykla. (smích)

No tak hlavně jestli ji to i baví a jestli se do toho taky aktivně zapojuje?

Poslední dobou už ano, poslední dva tři roky už ji to i baví.

To je dobře, bez podpory ženských to nejde. Markéto, jakým ty nejradši jezdíš autem?

Moderním :-)

Tomu se nechce ani věřit, při pohledu všude kolem, pročpak?

Néé, nechce jezdit starýma, má z toho respekt, navíc jenom dvě nohy a tak jedině automat. Ale možná se časem stane zázrak. K nějakým vánocům, narozeninám ….???

Víte, ono s pořízením starého amerického auta přichází bonus v podobě party úžasných lidí. Markéto, někdy tě vezmeme sebou na výlet. Skoro všechny holky z naší grupy TDM řídí veterány. Máš vidět ty vykulené pohledy a následné palce nahoru od lidí kolem, když vidí vystajlovanou kočku v Cadillacu z padesátek nebo v Mustangu ze šedesátek ;-)

Ale konec srandy, pojďme k tvé práci. Jak si se dopracoval k tomu, že se z koníčka stalo povolání?

No to právě souvisí s výše zmiňovaným Chevym. Když jsem si ho přivez a rozebral, postupně jsem si kvůli tomu vybavil dílnu. A pak přišel jeden, druhej, třetí kámoš, ať jim spravím auto. Nejdřív jsem dělal všechny a nakonec zůstalo jenom u těch amerických. U toho jsem se nakazil virem V8 a do baráku přišlo druhé, třetí, čtvrté…. auto a pak už bylo všechno špatně (smích).

Jj, to znám. A jakým směrem se tvoje podnikání ubírá teď? Jaké jsou u vás aktuální novinky a co chystáte do budoucna?

Tak aktuálně jsme se přestěhovali do nových, větších prostor. Sám jsi viděl, že to dá ještě hodně práce, než se tu zabydlíme. Nicméně plány jsou veliké. Chtěl bych se od servisu a renovací postupně posunout k zakázkovým stavbám restomodů.

Počkej, co si má laik představit pod pojmem restomod?

Zjednodušeně řečeno, vezmeš nějaký starý pekáč, vyházíš z něj původní střeva a dáš do něj nový, moderní a výkonnější. Z venku to až na pár drobností vypadá jako veterán, ale uvnitř je moderní technika.

Možná trochu hloupá otázka, k čemu je to dobré, není to rouhání?

Je hromada lidí, kteří obdivují tvary starých aut, ale nejsou ochotní dělat kompromisy ve spolehlivosti, výdrži, výkonu, pohodlí a bezpečnosti. Jsou i tací, co s tím chtějí závodit na okruhu či sprintech. Víš sám, stejně jako já, že puritánský veteránista má se svým šrotem mnohdy těžký život. Trh s takovými auty tu je a podle mého názoru je na něm pro nás místo. A navíc mě to fakt baví, teď zrovna na jednom takovém projektu, kterým bychom chtěli prorazit, pracujeme.

Než se posuneme dál, napadá mě jedna ještě o něco hloupější otázka …

Kolik to žere?

… néé tvl., tak pitomej snad nejsem ani já :-D Na kolik vyjde taková přestavba?

Ono v první řadě záleží na tom, s čím začínáš. Jestli koupíš nějakou prorezlou vránu, kterou teprve musíš postavit na kola, nebo máš od začátku slušný základ. No a pak hlavně na tom, jaké má zákazník nároky. Minimum pro alespoň trošičku slušný výsledek je podle mě AUTO + 1 mil. korun.

Tím pádem je další otázka nasnadě, přivezeš nějaký aktuální projekt ukázat před pódium do Mutěnic? Případně na co dalšího z tvé garáže se mohou návštěvníci Ameriky mezi sklepy těšit?

Určitě pokud vše klapne, tak bych chtěl představit Camaro s motorem od Blue printu se dvěma kompresory, které stavíme zrovna stavíme pro zákazníka za účelem závodu ve sprintech. Elektronický zapalování, vstřikování paliva, Drag race převodovka, závodní brzdy i podvozek, … To jen tak namátkou, čím vším jsme vůz vylepšili.

Samozřejmě přivezeme i naše staré pickupy a taky tahač ;-)

No nic Pavle a Markéto, krásně mi s vámi bylo mezi tím vším parádním americkým železem. Bylo to velice příjemné a veselé povídání, na které doufám navážeme v Mutěnicích, případně na některém z dalších srazů po celé zemi.

A vy milí čtenáři a zvláště milovníci starých amerických pickupů, zde na vlastní oči vidíte, jak se z nevinného obdivu k nějakému kusu starého železa může vyklubat povolání. Celoživotní poslání, které vás naprosto pohltí, zapomenete, že jste dřív chodili na ryby, jezdili na kole … Virus V8 je prudce nakažlivý a nevyléčitelný, většina nakažených s ním nakonec i umírá. V pátek 15. a v sobotu 16. května v Mutěnicích přijde i vaše příležitost se nakazit, máte se na co těšit ;-) 

Fotogalerie: